Můj Život .. Život s Lupenkou.
Ahoj holky moc bych vám chtěla poděkovat za to , že jsem měla náké komentáře k poslednímu příspěvku , moc si toho vážím .:)
K dnešnímu článku ..Popravdě ani se mi do toho moc nechce , ale už neunesu ty komentáře typu co to máš na krku atp .
Bojím se.. Mám velký strach , že se lidi začnou smát , ale i přesto vše to risknu .
Doufám , že vás tento článek nebude nudit a že si ho aspoň malinko přečtete.. ( Snad to nepíši zbytečně )
Nu..
Jdeme na to ... Kdysi dávno žila jedna malá holčička..Ochhh ..Blááá Blááá..
Dělám si srandu teď už opravdu.. Ano Lupenku mám od svých 7 let. Respektive je to dědičná nemoc ! NENÍ TO INFEKČNÍ !
Moje mamka to má po porodu a můj otec od malička.Nebo já sama nevím do našeho rodokmenu kdo to měl kdo né jsem se opravdu nedostala ..Nicméně dnes mi je 17 let a už 10 let doufám každinký den , že jednoho krásného rána se vzbudím a nebudu to mít( Ale to je snad jenom v pohádkách) . Ani nevíte jaký to je pocit když jsi vemete krátké triko a každý na vás kouká a říká jsi " Bože co to ta holka má ! " ..Taky taková " vtipná příhoda "..Byla jsem na koupališti už ani nevím kde to je teď momentálně fuk , ale jde o princip a přišla za mnou jedna slečna a ptá se co to máš tak normálně jsem jí řekla tedy , že mám lupenku atp .. A Ona hned bože fůůj a to tady jako nemůžeš být .. a chtěli mě vyhodit.. Hold lidi jsou svině ..někteří.. Docela mě to zabolelo a od té doby to jenom skrývám .. Někdo hol má exém ..někdo dlouhý nos..atp .." Nikdo není dokonalý " .
Zkoušeli jsme snad všechny mastičky . Žádná mi nezabírá .. Pouze jedna .. Ale ta má v sobě kortikoidy ( Nevím jak se to píše popravdě jsem líná si to i najít :D ) . Takže tyhle svinstva jak všichni víme působí chvilinku , pak si na to tělo zvykne a už dál to nejde..
Když píšu tento článek ukápla mi slza, BOJÍM SE !!!
Momentálně půjdu už na tu poslední léčbu a to je " Biologická " strašně moc to stojí peněz , ale mám zlatou Mamku a Prarodiče , kteří jsou tak hodný , že to do mě investuji . A za to jim velké DÍK !
Nechci se cítit nák zajímavá nebo tak , ale prostě chci aby přestali ty komentáře.. Možná by jsem chtěla , aby si i lidi uvědomili , že život není tak krasný a , že tato nemoc se může obě-vit každému ..
Myslím si , že po psychické stránce jsem úplně na dně..
Jsem moc ráda holky , že to nevadí mému Honzíkovy... I on mě drží aby ta psychika byla 100* lepší..
Ano neměla by jsem jíst čokoládu .. Kouřit..Pít alkohol atp ...
Ale copak tak se dá žít ? Neříkám bez toho alkoholu to jako nad tím mávnu rukou i nad tím kouření , ale ta čokoláda ..Heh to se nadá odolat :)
Nicméně pro dnešek budu končit .A snad dík za pochopení .. A doufám v to , že tu nebudou žádné hnusné komentáře.. :(
Děkuji moc i mojí Ségře ( Barušce ) Protože i ona má u mě opravdu velké DÍK! A taky ....
Pokud by jste si chtěli přečíst další článek tak mi kdyžtak písněte do komentářů .
A DĚKUJI ZA POCHOPENÍ SNAD MĚ BUDETE MÍT POŘÁD RADY ! <3
Inspirovala jsem se jednou slečnou , která povídala o své anorexii .
S láskou Kačí !